Dear Diary

2. ledna 2018 v 17:33 | Barča |  Anorexie

Co se to stalo?


Nevím co se to stalo, ale jako kdybych přestávala mít smysl života. Z předchozích článků víte, že jsem teď nějaká divná a já už vím proč. Jsem nemocná a nechci to nikomu říci, pláču každý den jen a jen kvůli ostatním, protože si nevšímají toho, že se se mnou něco děje. Ten pláč je pro ně, ale oni to nevědí.
31.12.2017 jsem byla na ohňostroji v Prostějově a popravdě mi vykouzlil úsměv na tváři, trval 15 minut, ale přesto všechno jsem dokázala zase plakat. Sestra mě ignorovala, dělala jako kdybych nebyla mezi rodinou a rodinou jejího přítele. Viděla jsem spolužáky jaksi užili ohňostroj a mě, se ani nezeptali jestli chci jít sněmy. Tím to mě ničí, protože sněmy byl zase kluk, který naší třídu navštívil v 7. ročníku znají ho 3 roky. Mě znají všichni minimálně 5 let a nejeví o mě zájem (s většinou se znám 9 let) Oni to nevidí, jsou slepí a jsou to přátelé jen, když oni chtějí nebo potřebují.
Tak nějak to cítím poslední dobou u sestry... Je sestra, ale jen když ona chce nebo mě potřebuje a to ještě k tomu, když mě k něčemu potřebuje. Její přítel mi ji prostě vzal a já už nevím, že vlastně sestru mám a upřímně o tu sestru co jsem měla dříve nestojím. Takže tím to i říkám, že odteď nemám sestru, protože to v srdci necítím na její jméno nebo-li na to, že mám sestru mi srdce řekne sprosté ,,Hmm... a co jako?" Není to sestra jako dřív, nestojím a takovou sestru, kterou teď mám a jestli si ten to článek někdy přečte, tak mi to je upřímně líto, ale já to tak momentálně prostě cítím a za to mě vinit nikdo nemůže, protože jak se to říká -Srdci neporučíš .....
Třeba se ten to cit časem změní.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama